Agrese rodičů a dětí jako bezpečnostní riziko pro školy a výstupy z ankety „Prevence agrese ve školách a školských zařízeních“

Společně s Ministerstvem vnitra, odborem prevence kriminality jsme v loňském roce dvakrát vypsali termíny semináře na téma „Agrese rodičů a dětí jako bezpečnostní riziko pro školu“. Oba termíny jsme následně zrušili, pandemická situace je nedovolila uspořádat. Tak jak se nyní celý svět posouvá do virtuálního prostředí a pandemie (žel) neubírá na síle, i my uvažujeme o možném semináři na toto téma formou videokonference. Některé připravené materiály bychom ale rádi zveřejnili již nyní.

O seminář na toto aktuální téma se zajímavými lektory byl velký zájem. Kapacita semináře byla vyčerpána během jediného dne. Před seminářem jsme připravili anketu k otázkám bezpečnosti. Oslovili jsme školy a školská zařízení napříč Českou republikou a dostali odpovědi od téměř 600 škol. Poměrně vysoké procento škol v ní odpovědělo, že se setkalo s verbální a někteří i fyzickou agresí žáků a rodičů.

 

 

Je toto téma stále aktuální?

Do škol se vrátí většina dětí po téměř roční absenci klasické školní docházky. V důsledku pandemie bude značná disproporce v potřebných vědomostech. Učitelé budou pracovat s dětmi, které měly k učení doma s rodiči různý přístup a různé možnosti. Budou se lišit vědomostně a také chováním. To všechno může mít negativní vliv na prostředí ve škole, a způsobit napětí mezi všemi zúčastněnými stranami. Nejenom ve vztahu žák – učitel, ale žel také rodič – učitel. Navíc žijeme v době, kdy nerespektování autorit (a tou by učitel měl pro děti a rodiče být), je nikoliv projevem morálního selhání, ale „hrdinství“.

Ve světle těchto okolností se jeví jako velmi reálné riziko verbální či fyzické agrese od žáků, rodičů a nakonec i učitelů, kteří jsou ve velmi složité situaci.

Anketa se v třinácti otázkách zaměřila na nastavení základních bezpečnostních procedur školy a řízení bezpečnosti na základě řízeného procesu nebo pouhé intuice. Otázky jsme sestavili na základě výstupů stovek bezpečnostních auditů a penetračních testů škol. Tak jako u každé ankety jsou odpovědi výstupem vnímání situace z pozice odpovídajícího. Budeme v rámci zveřejňovaných výstupů doplňovat odpovědi a grafické výstupy komentářem. Popíšeme, co vidíme často v rámci auditů a kde narážíme na rozdíly mezi vnímáním zabezpečení objektu školy z pohledu vedení a zaměstnanců školy a skutečným stavem. Anketa by měla vytvořit nejen obraz bezpečnosti ve školách. Měla by pomoci těm, kdo bezpečnost řeší ke kvalitativnímu posunu při nastavení bezpečnostní prevence.

V rámci tohoto a následujících týdnů začneme zveřejňovat výstupy ankety. Budeme rádi, když budete reagovat svými dotazy či komentáři. Tak, jako na plánovaném semináři, i v této formě chceme vyvolat diskusi na dané téma.

Tým Asociace bezpečná škola

 

Odkazy na další pokračování:

Úvodní článek

Výstupy z ankety – Otázky č. 1 až 3

Výstupy z ankety – Otázky č. 4 a 5

Výstupy z ankety – Otázky č. 6 a 7

Výstupy z ankety – Otázky č. 8

4 komentáře k “Agrese rodičů a dětí jako bezpečnostní riziko pro školy a výstupy z ankety „Prevence agrese ve školách a školských zařízeních“”

  1. Dobrý den

    Zajímavě pojatý pohled na bezpečnostní problematiku škol v ČR. Globální náhled na nastavení základních bezpečnostních procedur škol a řízení bezpečnosti jistě přinese mnoho diskuzí správným směrem.

  2. Dobrý den,

    děkujeme a věříme, že anketa bude zajímavá pro čtenáře i odbornou veřejnost. V kontextu stovek auditů umíme porovnat odpovědi s faktickým stavem a anketu v tomto duchu doplníme komentáři.

  3. Dobrý den, obávám se, že úvodní článek bohužel věští vcelku trefně očekávanou realitu. Až se žáci do škol vrátí, budeme bojovat nejen s propadem znalostí, ale především se ztrátou dovedností a návyků, které jsme u mnohých žáků budovali pracně a dlouho. Rozdíly mezi žáky budou v těchto ohledech bezesporu velké. To nakonec vidím i na dětech ve svém okolí, kde se na tomto stavu podepisuje několik faktorů, ale jeden je zásadní – přístup rodičů a jejich podpora (či naopak nepodpora) distančního způsobu vzdělávání. Dokonce jsme narazili i na případ, kdy rodič, zdatný uživatel ICT (a dokonce zaměstnanec v tomto oboru), radil synovi, jak technicky narušovat on-line výuku a trápit své vyučující. Nad tím zůstává rozum stát! A protože se takové instruktáže ve jménu legrace rychle šíří, nejde o žádnou zanedbatelnou maličkost. Jsem ale zvědav, jak se bude takový rodič stavět k situaci, kdy se budeme snažit s žáky dohnat, co bude potřeba, a právě jeho ratolesti to moc nepůjde nebo se jí nebude chtít. Tam asi skutečně můžeme očekávat střet s rodičem, který bude argumentovat nejlepším zájmem svého dítěte. Škoda, že si to neuvědomoval již ve chvíli, kdy pro svou zábavu narušovali práci jiným. A jak bylo správně podotknuto – řada našich spoluobčanů považuje odpor proti autoritám za hrdinství (jde přece o vybočení ze stáda tupých ovcí, které ještě autority respektují). Je tedy dobře, že tyto aspekty v Asociaci bezpečná škola vnímáte a chcete školám pomoci. Díky za to!

    1. Dobrý den, děkujeme Vám za komentář. Vaše zkušenost, žel, není ojedinělá. V rámci škol, se kterými spolupracujeme, se do distanční výuky promítá řada negativních jevů ze strany žáků a rodičů. U základních škol a nižších ročníků je přitom spolupráce rodičů nezbytná. Naopak u středních škol se ukazuje, že děti 15+ nejsou často připraveni na osobní zodpovědnost, kterou distanční výuka nese. Na konci toho všeho bude vždy rodič, který v posledních letech přenesl (mnohdy zcela) odpovědnost za výchovu dětí právě na školu. Obáváme se logicky, že narůstající frustrace společnosti spolu s propastnými rozdíly může vést k nárůstu „bezpečnostních“ incidentů. Přesně tak jak popisujete. Školy by měly být na tuto „hrozbu“ připraveny. Jednání s nespokojenými rodiči by mělo mít svá pevná a neměnná pravidla.

Komentáře jsou uzavřeny.