Archive for Červenec, 2019

(Ne)bezpečné školy

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem (Ne)bezpečné školy

Kde najít rozumnou rovnováhu?

Nedávno byl zveřejněn průzkum, který konstatuje, že Česká republika je desátou nejbezpečnější zemí. (http://visionofhumanity.org/app/uploads/2019/06/GPI-2019-A3-map-posterweb.pdf)

 Vztaženo ke školskému prostředí je pravda, že v České republice se ve školském prostředí neodehrávají incidenty podobné incidentům v zahraničí.

Událost ze Žďáru v roce 2014 (útok vyšinuté ženy na studenta) spustila něco, co někdo nazývá:

  • zbytečnou hysterií v reakci na tuto událost,
  • řešení (ne)bezpečí ve školách je forma populismu a způsob jak se zviditelnit,
  • dalším názorem je, že v důsledku této hysterie si firmy montující bezpečnostní techniku našli nové zákazníky a v zásadě je „okrádají“,
  • obráceně, že je potřeba okamžitě investovat do škol ohromné finance pro zajištění bezpečnosti,
  • řešení se nalézá výhradně v rovině financí.

Co z názorů výše je pravda?  Pozorujeme značný rozkmit ve vnímání této problematiky. V poslední době jsem četl řadu odborných článků s důkladným rozborem situace, statistik, kritickým rozborem normy k ochraně škol (ČSN 73 4400) a dalších „nesporných“ faktů, které v zásadě říkají, že řešit více a důrazněji bezpečnost ve školském prostředí je přehnané.  Školy jsou dohnány do nesmyslné hysterie, naslouchají černým scénářům (které se s největší pravděpodobností nikdy nestanou) a staly se předmětem populistické vlny.

Na druhé straně názorové limity jsou ti, kteří vidí řešení jen a pouze ve financích a bezpečnostní technice.  Absolvoval jsem v posledních letech řadu konferencí, kde společnosti představovaly své technické produkty s tím, že právě jejich produkt je řešením bezpečné školy. Některá řešení popírala skutečnosti jako je existence nařízení GDPR, dnes zákona č.110/2019 Sb., nebo nadřazenost požárních norem a jejich požadavků, například ČSN 73 0810 a řešení dveří na únikových cestách.

Hrozba terorismu?

Oprostěme se od myšlenky na jedinou hrozbu, kterou je ozbrojený útočník – terorista. Definice terorismu zní, že terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Terorismus zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen.“ (https://www.mvcr.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx). Z pohledu této definice je pravděpodobnost, že škola se stane útokem teroristy za účelem dosažení politických nebo náboženských cílů limitně malá.  Ozbrojený útočník ale nutně nemusí být terorista a důvody proč by chtěl škole ublížit, mohou být různé. Navíc je potřeba umět rozlišit mezi plánovanou a emoční agresí. Neúspěšný a problémový žák školy, který nebyl puštěn k maturitě, školu nedokončil a jednoho dne zjistí, že všechny jeho následující životní neúspěchy začali na střední škole, je učebnicovým příkladem pachatele, který může při hledání viníka naplánovat pomstu tam, kde dle něj jeho neúspěchy začaly. A obráceně, rodič, který jde přemluvit učitele, aby jeho problémové dítě pustili k závěrečným zkouškám nebo maturitě. Učitelé se přemluvit z jasných důvodů nenechají, rodič nezvládne svoje emoce a stane se agresivním.

Ani jedna z výše popsaných situací není nereálná v ČR. Naopak. K dnešnímu dni máme zmapovány stovky škol. Nikoliv dotazníkovým šetřením, ale reálně v terénu a prostředí školy, rozhovory s vedením školy, preventisty, školníky a dalšími zaměstnanci škol.  Máme nasbírány příběhy, které se naštěstí nemedializovaly, ale ukazují, že škola je vystavena agresi, musí jí umět čelit a emoční agrese je více než reálnou hrozbou. (http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=7672)

Mediální zprávy s touto tématikou nejsou ojedinělé. (https://domazlicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/zranil-reditele-podminku-odmitl-pujde-k-soudu-20190603.html)

Technika nebo lidé?

Vyřeší problémy popsané výše technika a bezpečnostní systémy? Vyřeší je kamery? Nikoliv bez toho, že bude ve škole prvotně nastavena prevence a požadovaný režim.  Správně nastavený režim není možné zavést bez správné analýzy (auditu) hrozeb, výše rizik a nastavení bezpečnosti ve vztahu k vnitřnímu a vnějšímu prostředí. (metody SWOT analýzy, brainstormingu, normativně ISO31000, ČSN EN 31010 a další). Na správně zhodnocený stav je možno implementovat konkrétní a účinná režimová opatření a teprve potom podpořit režim potřebnou technikou. Řada škol nakoupila techniku a k ní se snaží napasovat režim.  Má k dispozici funkce, které nepotřebuje a naopak nemá funkce, které by potřeba byly. Příkladem jsou kamerové systémy. Kamery, které nemůže obsluha sledovat trvale, jsou jen nástrojem pro zpětnou analýzu situace a to za předpokladu, že byly v režimu, který jim umožnil v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů obraz nahrávat. Dalším omezením kamerového systému je fakt, že žádná obsluha neumí sledovat větší počet kamer najednou a z každé vyhodnocovat obraz. Přesto řada škol sahá po kamerách jako prvotním bezpečnostním nástroji.

Zavedení systematického řízení bezpečnosti do škol má své logické kroky, jsou vidět z grafu níže. Prvotně o dané problematice něco vím. Vím, co chci chránit. Určím si svá aktiva. V případě školy to jsou žáci a zaměstnanci školy. Vím, proti čemu je chci chránit. A stanovím si, jak je budu chránit.  Znalost – režim – technika je správné implementační pořadí.

Obr.1 Řízení rizik ve školském prostředí metodou Švýcarského sýra

Poznání, pochopení, aplikace

Začátkem června proběhla médii zpráva, že českým školám hrozí ozbrojený útok. Celá situace se ještě ten den uklidnila. Šestnáctiletý muž si dělal „legraci“. Druhý den vyšel navazující článek, v něm média v úvodu tvrdí, že školy jsou na situaci dobře připraveny. (http://www.asociacebezpecnaskola.cz/2019/06/11/policie-odkryla-identitu-pachatele-ktery-hrozil-strelbou-na-ceskych-skolach/).

Nesouhlasím. Seděl jsem v minulém týdnu na přednášce, vysvětloval se rozdíl mezi poznáním a schopností poznání aplikovat.  Jednoduché znázornění, které ukazuje princip. Stojíte na silnici a jede proti vám autobus. Poznáním tedy je, že proti vám jede autobus. Pochopením dané situace je uvědomění si, že střet s autobusem bude mít fatální následky a rozumností je schopnost poznání a pochopení situace aplikovat do jednání – v tomto případě ze silnice utečete.

Poznání – pochopení – moudrost (schopnost aplikovat). Školy mají díky aktivitě MV, Odboru prevence kriminality a Asociaci bezpečná škola za sebou vzdělávání (pokud chtějí) v dané problematice. Mají poznání. Musí mít však i pochopení a následně schopnost aplikovat. Asi si umíme vybavit školní léta a spolužáky, kteří byli schopni se naučit nazpaměť cokoliv, ale nerozuměli tomu, co před tabulí vykládají. Měli jsme na střední škole spolužáky, kteří v elektrotechnice znali celé texty nazpaměť.  Problém při zkoušení nastal ve chvíli, kdy se učitel zeptal: „proč to tak funguje?“. Měli poznání, nikoliv pochopení. Když není pochopení, není ani schopnost aplikovat.  České školy jsou v tomto ohledu v převážné většině na začátku a nejsem přesvědčen, že jsou schopni případnou krizovou situaci zvládnout systematicky. V rámci analýz máme mimo jiné načteny směrnice škol pro mimořádné situace a umím si udělat jasnou představu o tom, jak by situaci zvládli. Většina škol nemá písemně zakotveny směrnice na postupy při hrozbách jakými je emoční agrese.  Například jednoznačný postup kolik pedagogů bude přítomno, kde (v jaké místnosti) a jak budou posazeni, jaké komunikační postupy zvolí, když jde nazlobený rodič řešit fatální problém (například nepuštění k maturitě) svého dítěte.  Učitelka, která vezme takového rodiče k sobě do kabinetu, sama, aby se nekřičelo na chodbě, je blízko tomu, aby byla v případě nezvládnuté emoční agrese napadena.  Žel i to jsou reálné příběhy z analýz.

Často se v tomto ohledu opakujeme. Dokud školy nezačnou tuto problematiku řešit obdobně, jako se řeší problematika například požární ochrany, nelze mluvit o systémovém řešení a připravenosti. Stejně jako jsou sepsány jednoznačné postupy prevence a následné jednání při mimořádné situaci u požární ochrany a postupy se trénují, je nutné nastavit prevenci a trénovat postupy na útočníka  (plánovanou nebo emoční agresi).  Představa teroristy může být vzdálená, představa příběhů popsaných výše je reálná.  Více o této problematice na stránkách www.asociacebezpecnaskola.cz.

 

Autor: Ing. Libor Sladký,
prezident asociace bezpečná škola

Článek vyšel v měsíčníku PRO města a obce 07/2019