Sdílej školníka a ušetříš, radí studie. To jde jen těžko, oponují ředitelé

Sdílení školníků, účetních a dalších nepedagogických pracovníků je podle studie Vysoké školy ekonomické možností, jak by školy mohly ušetřit až dvě miliardy ročně. Peníze by pak nešly do státní kasy, ale zpět školám. Ředitelé, kterým by ubylo práce, ani dotčení pracovníci s návrhem ale nesouhlasí. Podle nich nelze už tak velké množství práce násobit dalšími úvazky.

Leona Machová je školnicí na Základní škole Šlapanice v okrese Brno-venkov. Do práce chodí už na šestou hodinu ráno, kdy se stará o školní bazén – odebírá z něj vzorky, pracuje v technologické místnosti nebo čistí filtry.

O půl osmé už ale musí být u vchodu a pouští do školy děti. S těmi mimo jiné řeší i zapomenuté klíčky od skříněk či otevírá návštěvám, které do školy jdou. Tím ale její práce zdaleka nekončí.

„Jsme tak velká škola, že denně něco opravuji. Buď jsou ucpané záchody, umyvadla nebo je někde něco rozbitého, vylitého. Nezastavíte se,“ říká o své práci. Návrh Vysoké školy ekonomické (VŠE), jež zpracovala studii pro Partnerství pro vzdělávání 2030+, považuje za nereálný.

Podotýká, že na pět budov, 1046 dětí a 166 zaměstnanců by s kolegou školníkem potřebovali do party ještě třetího, aby vše stíhali. Na toho už ale škole nezbývají peníze.

Podobné návrhy, jako ten od VŠE, se objevily už dříve, říká ředitel šlapanické školy Pavel Vyhňák z Učitelské platformy. Neumí si představit, že by při množství práce, které nepedagogičtí pracovníci mají, své kolegy půjčoval okolním školám. Aby myšlenka podle něj fungovala, musel by mít dané zaměstnance na starost někdo jiný, a ne sami ředitelé.

„V minulosti jsme si s kolegy zkoušeli půjčovat fyzikáře nebo chemikáře. Musíte jim ale přizpůsobit rozvrh. Stejně tak bychom se museli přizpůsobit i těmto profesím ve školách. Když praskne kohoutek, potřebujete opraváře hned, ne druhý den, kdy může přijít z druhé školy,“ argumentuje Vyhňák.

 

Ilustrační foto

Práce účetní je termínovaná, není to holubník

Práce až nad hlavu má i účetní z pardubické Základní školy Prodloužená Ivana Kratochvílová. Pro iDNES.cz uvedla, že je s kolegy i z jiných škol maximálně vytížená. „Práce je z velké části termínovaná, tudíž dodržovat termíny při uzávěrkách, statistikách, vyúčtování dotací na více pracovištích je nereálné,“ vysvětluje.

Poodhaluje, že účetní má ve škole často vícero rolí, nezřídka i suplují pozici personalisty. „Je potřeba mít daného zaměstnance k ruce, proto tyto funkce nelze na větších školách dělat ani externě,“ říká s tím, že si tuto myšlenku umí představit pouze u menších škol. Ani tam se ale nejedná o úsporu. „Úspora by to byla tehdy, pokud by druhou práci dělala účetní zadarmo,“ dodává.


Ředitelé se kloní k finskému modelu

Na malotřídní Základní škole Němčičky v břeclavském okrese zajišťují výuku tři učitelé včetně ředitele Petra Antoše. Ten redakci sdělil, že už dvacet let mají externí účetní a například školnice je denně vytížená – ke škole patří i mateřská škola.

„Paní školnice končí denně nejdříve o půl páté, ve škole i uklízí, takže by určitě neměla náladu dojíždět na další školy měnit žárovky a tak podobně,“ myslí si Antoš.

Ředitel svitavské Základní školy T. G. Masaryka Jiří Sehnal absolvoval pracovní poznávací cestu po Finsku – zemi, k jejímuž školství by se rád přiblížil i ministr Vladimír Balaš a dává si jej za vzor. Sehnal si ze Skandinávie přivezl poznatky, které se podobají návrhům VŠE.

„Město mělo vlastní zaměstnance – univerzální školníky, kteří se v případě potřeby starali o údržbu. Ředitel byl skutečně pouze pedagogický ředitel, staral se čistě o pedagogický rozvoj svých lidí a neřešil, že mu do školy zatéká. Nahlásil to a město se o to postaralo,“ líbí se mu.

Pokud by si vzalo dané služby pod sebe město, došlo by podle Sehnala k jejich zlevnění. Podotýká, že i přes nedostatek času se mu daří najít si čas k hledání řemeslníků, ve většině případů se ale setkává s jejich odmítavou reakcí – finanční možnosti škol podle jeho slov netáhnou.

Ryzí sdílení zaměstnanců mezi více školami si ale ředitel neumí představit. Jedním z důvodů je i skutečnost, že pokud by měl pracovník například čtvrt úvazek na každé škole, jeho vedoucím by administrativa neubyla. Kromě toho hrozí, že dotyčný nebude mít žádné zázemí, tudíž se snižuje i jeho loajalita k případným zaměstnavatelům.

Zato ministerstvu školství se nápad líbí. Přestože školy zřizují obce a kraje, umí si úřad představit, že by poznatek z VŠE fungoval v praxi. „Už dnes existují případy, kdy si některé činnosti zajišťované nepedagogickými pracovníky zajišťují školy i systémem dodávky služby – vedení účetnictví, personalistika a podobně,“ obhajuje myšlenku ředitelka odboru komunikace ministerstva Lubomíra Černá.

Autor: Tomáš Matoušek

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sdileni-nepedagogickych-pracovniku-ucitele-reditele-skoly.A221118_154817_domaci_imat