Nepodceňujme problémy mladých, radí odbornice na extremismus
Podle zprávy o extremismu za první pololetí roku 2025, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra minulý týden, míra online radikalizace dětí a mladistvých v Česku nadále roste, a představuje tak významné bezpečnostní riziko. Barbora Vegrichtová, expertka na radikalizaci a extremismus, upozorňuje, že největším varovným signálem může být pro rodiče jakákoliv forma násilí ze strany dítěte nebo dospívajícího. „Jakmile se dítě projevuje násilně, už je tam v podstatě něco špatně,“ varuje v rozhovoru.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- Jak probíhá proces radikalizace dětí a mladistvých v online prostoru?
- Jak se radikalizace projevuje?
- Jakou roli bude hrát v online radikalizaci umělá inteligence?
- V čem spočívá prevence násilí ve společnosti?
- Jak funguje proces deradikalizace?
Podle zprávy o extremismu v České republice nadále narůstá míra online radikalizace dětí a mladistvých, což ministerstvo vnitra označuje za vážnou bezpečnostní hrozbu. Proč tento trend narůstá? Přispěla k tomu covidová pandemie?
Jako expertní komunita jsme to předvídali. Už právě v době covidové pandemie jsme říkali, že odsun vzdělávacího procesu i volnočasových aktivit dětí a dospívajících bude mít poměrně razantní dopad v oblasti radikalizace.
Ale ten problém začal už mnohem dříve a já říkám, že jsme v České republice zaspali minimálně patnáct let.

Koláž Hana Petržílková, Deník N
Zaspalo jenom Česko?
Myslím si, že v jiných státech Evropské unie i dalších, řekněme, civilizovanějších státech světa se té problematice věnovali daleko víc, zvláště v období covidové pandemie.
Už zhruba někdy na počátku roku 2010 se svět terorismu a extremismu přesunul do online prostoru a vznikl takzvaný digitální terorismus. A v období covidové pandemie se tou nejvíce zranitelnou skupinou stali právě děti a dospívající. Z logických důvodů – trávili čas v online prostředí povinně v rámci výuky, a jak nebyla možnost volnočasového vyžití, trávili v online prostoru i volný čas. A to ty extremistické a teroristické organizace, které jsou poměrně adaptabilní na nové podmínky, využily a zneužily k tomu, aby je začaly ovlivňovat a indoktrinovat.
Uběhlo pět let a dostali jsme se do fáze, ve které jsme nyní. Období izolace mělo závažný dopad na psychiku dětí, a nejenom na jejich. Dospívání je klíčové pro to, aby se formovaly hodnoty i obranné mechanismy vůči zátěži – když budete izolovaná a nebudete v kontaktu s vrstevníky, jde to potom velmi těžko narovnat.
U mládeže teď řešíme nejen radikalizaci a sklony k extrémnímu násilí, řešíme šikanu, zneužívání drog, sebepoškozování, pokusy o sebevraždu…
AUTOR: Adéla Dreslerová