UTEČ, SCHOVEJ SE, BOJUJ, JEN KDYŽ MUSÍŠ

UTEČ, SCHOVEJ SE, BOJUJ, JEN KDYŽ MUSÍŠ

Nejhorší pro žáky je pedagog-hrdina

Zatím mluvil L. Sladký v podstatě o prevenci. Co když už ale krizová situace nastane? Co když po chodbách školy chodí útočník se zbraní? „Reakci na takovou situaci se musí pracovníci školy naučit. Není to jednoduché. Existuje ale projekt pro školská zařízení v několika krajích. Jmenuje se Ozbrojený útočník ve školském prostředí a v rámci tohoto projektu ve spolupráci s Policií České republiky jsou ve školách organizovány pro pedagogy a nepedagogy nácviky U -S-B – tedy systému uteč, skryj se, bojuj. Zdůrazňuji, že jde o nácviky bez žáků, protože mohou být velmi psychicky náročné. Proto se jich obvykle účastní i policejní psychologové. Pro aktéry je po absolvování odborné přípravy připraven i nácvik reálné situace, kde se učí první dvě dovednosti – utéct a skrýt se. Neučí se bojovat, protože nejhorší pro žáky je pedagog-hrdina. Úkolem pedagoga v takové situaci není bojovat, ale ochránit žáky. Nechat se zabít nebo zranit znamená, že se o žáky nemůže starat. Boj přichází na řadu až v okamžiku přímého ohrožení,“ vysvětluje L. Sladký. V takovém případě podle něho policie naopak doporučuje – vezměte do ruky cokoliv, co může sloužit jako zbraň, a bojujte.

 

Autor: Pixabay License Free for commercial use|Popisek: Ilustrační fotografie

 

Nespoléhejte na sílu psychiky

Upozorňuje ale, že v takových situacích se člověk velmi často na svoji psychiku nemůže spolehnout. Dokonce ani tehdy, když například chodí pravidelně na střelnici a umí se zbraní zacházet, nelze predikovat, jak se zachová, jestli třeba „neztuhne“. I při nácvicích se to některým účastníkům stane, někteří zase zažijí hyperventilaci… L. Sladký poznamenává, že psychologové hovoří o tom, že se jedná o reakce organismu, které se prostě nedají předpovídat a ovládat. A je úplně jedno, jestli jde o „slabou ženu“ nebo „namakaného tělocvikáře“.

Na to, jestli by se měli na podobnou situaci připravovat i žáci, se podle něho názory různí. „Podle mého by bylo dobré, kdyby se po takovém nácviku zaměřeném na pedagogy a nepedagogy spolu se svými učiteli učili, jak v takovém případě postupovat. Učili by se, jak a kde se skrýt, jak zabarikádovat dveře, jak a kam se rozprchnout, pokud by to bylo třeba. Stálo by za to, kdyby se podobně jako v zahraničí jednou ročně učili, jak se v takové situaci zachovat. Je to vlastně stejný systém, jako když se učí evakuaci kvůli požáru,“ upozorňuje L. Sladký. Je ale podle něho třeba znát míru, pustit do školy skupinu figurantů (byť třeba policistů, kteří si hrají na útočníky), kteří křičí, mávají zbraněmi a střílí slepými, to už je přes čáru. Školy by měly mít podle L. Sladkého jasně daná pravidla, jak se na podobné situace připravovat. Připomíná brannou výchovu, které se školy po revoluci rychle zbavily. „Jistě, obsahovala úchylné prvky, děti se učily znát třídního nepřítele, ale naplnit tento systém novým obsahem by nebylo od věci,“ poznamenává.

 

Absentující vyhláška

Za bezpečnost ve škole je zodpovědný vždy ředitel. L. Sladký připomíná § 29 školského zákona, který mimo jiné říká, že „školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.“ Váhá v této souvislosti i nad významem v zákonu použitého slova „bezpečnost“, které podle něho může znamenat řadu věcí.

Upozorňuje taky, že na navazující vyhlášku nebo aspoň výklad k tomuto paragrafu se ale už roky čeká. A tvrdí, že jediná norma, která byla v této oblasti z inicializace ministerstva vnitra přijata, je už několik let stará (jedná se o ČSN 7304400 – Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení). „Ovšem normy nejsou závazné a výklad k příslušnému paragrafu školského zákona není k dispozici. A takový je stav připravenosti škol z legislativního pohledu,“ konstatuje prezident Asociace bezpečná škola L. Sladký.

ZDROJ: UČITELSKÉ NOVINY
Téma týdne, listopad 2021

TEXT: Radimil Švancar