Vystřílíme školu, vzkazují vyděrači i přes sociální sítě

Vystřílíme školu, vzkazují vyděrači i přes sociální sítě

Výhrůžky napadením nebo bombou se promítají i do způsobů, jak je pachatelé oznamují.

Zlomovým okamžikem pro bezpečnost českých škol se stala vražda studenta obchodní školy ze Žďáru nad Sázavou. Došlo k ní 14. října 2014. Pomatená žena z Ostravska tehdy vnikla do školy a nožem smrtelně zranila chlapce a pobodala dvě studentky. Bezpečnostní podmínky na základních a také středních školách v Česku se od té doby výrazně proměnily. Přesto jsou školy častěji cílem výhrůžek bombou či jiným druhem násilí, kterým nelze bránit čipovými vstupy nebo kontrolou každého návštěvníka ve vrátnici. Už zdaleka totiž mezi kanály, jimiž možní útočníci vyhrožují, nepatří zastaralé technologie dvacátého století.

„Za našich mladých let se volalo z telefonní budky, že ve škole je bomba. Bojím se, že budky by mohly být nyní nahrazeny sociálními sítěmi,“ myslí si Radek Végh, specialista na bezpečnost ve školách, ze společnosti M2C, ta se zabývá také ostrahou objektů. Jeho varování je opodstatněné, protože na konci minulého školního roku byla právě přes sociální sítě nahlášena několikrát výhrůžka střelbou v objektech škol. „Zvýšený výskyt výhrůžek je očekáván a také zaznamenáván vždy v období zkoušek a maturit. Neznamená to však, že to je jediná doba, kdy se mohou výhrůžky objevit,“ konstatuje Végh. I když se ve většině případů jedná o plané vyhrožování, odborníci se domnívají, že školám chybí pravidelnější nácvik krizových situací, podobně jako se uskutečňují požární cvičení.

„Většina škol nemá písemně zpracovány a zakotveny postupy pro mimořádné události. Hodně školských zařízení je primárně orientováno na ochranu majetku, ne osob,“ říká Ing. Libor Sladký, prezident Asociace Bezpečná škola. „Ať se jedná o plánovanou, nebo emoční agresi, měla by škola mít jasně definované postupy a prověřovat jejich účinnost,“ podotýká ředitel asociace. Kromě toho upozorňuje i na to, že některé signály by bylo možné zachytit předem z komunikace na sociálních sítích. „Velká řada takových upozornění se často generuje na sociálních sítích budoucího útočníka. Tím je často současný nebo bývalý žák školy,“ vysvětluje Ing. Libor Sladký.

„Za našich mladých let se volalo z telefonní budky, že ve škole je bomba. Bojím se, že budky by mohly být nyní nahrazeny sociálními sítěmi,“ myslí si Radek Végh, specialista na bezpečnost ve školách, ze společnosti M2C, ta se zabývá také ostrahou objektů. Jeho varování je opodstatněné, protože na konci minulého školního roku byla právě přes sociální sítě nahlášena několikrát výhrůžka střelbou v objektech škol. „Zvýšený výskyt výhrůžek je očekáván a také zaznamenáván vždy v období zkoušek a maturit. Neznamená to však, že to je jediná doba, kdy se mohou výhrůžky objevit,“ konstatuje Végh. I když se ve většině případů jedná o plané vyhrožování, odborníci se domnívají, že školám chybí pravidelnější nácvik krizových situací, podobně jako se uskutečňují požární cvičení.

Ilustrativní snímek

Ilustrativní snímek autor: HZS Olomouckého kraje

„Většina škol nemá písemně zpracovány a zakotveny postupy pro mimořádné události. Hodně školských zařízení je primárně orientováno na ochranu majetku, ne osob,“ říká Ing. Libor Sladký, prezident Asociace Bezpečná škola. „Ať se jedná o plánovanou, nebo emoční agresi, měla by škola mít jasně definované postupy a prověřovat jejich účinnost,“ podotýká ředitel asociace. Kromě toho upozorňuje i na to, že některé signály by bylo možné zachytit předem z komunikace na sociálních sítích. „Velká řada takových upozornění se často generuje na sociálních sítích budoucího útočníka. Tím je často současný nebo bývalý žák školy,“ vysvětluje Ing. Libor Sladký.

Problémem bývá především to, že pedagogové jen minimálně figurují ve skupinách přátel možných pachatelů výhrůžek, a proto se k nim nedostanou názory a postoje jejich eventuálních pachatelů. „Těch si proto mohou všimnout jen vrstevníci takového člověka,“ připomíná ředitel Asociace Bezpečná škola. Cestou k omezení výhrůžek je podle specialistů především prevence. „Doporučuji pravidelná školení zaměstnanců, která jsou zaměřená na mimořádnou událost ve formě vyhrožování,“ komentuje Radek Végh. „Věřím, že největší prevence je vysvětlení, že takové jednání je nepřípustné, a především ukázat, jak přísně jsou potrestáni pachatelé,“ říká expert Végh.

Autor: Pavel Hrabica

Zdroj: Metro.cz