Školy se více chrání před nebezpečím, žáci se učí reagovat na tajné heslo

Fingovaný útok teroristů, domluvené heslo vyhlášené školním rozhlasem, kamerové systémy nebo dohled pedagogů a školních psychologů nad změnami v chování žáků. Školy se čím dál intenzivněji snaží zabránit jak útokům zvenčí, tak bezpečnostním rizikům zevnitř, a jejich zájem o osvětu v tomto směru je enormní.

Jak potvrdilo ministerstvo vnitra, bezpečná škola je i nadále jednou z priorit tohoto úřadu. Po tom, co se v roce 2014 dostala do budovy žďárské střední školy žena trpící schizofrenií a zavraždila tam šestnáctiletého chlapce, začali odborníci z vnitra pracovat na poli bezpečnosti ve školách intenzivněji.

Nešťastná událost se stala varováním také pro samotné školy a jejich ředitele, kteří uvažovali nad tím, jak mít pohyb osob ve školních budovách pod dohledem. Jedno z vodítek představuje nová technická norma pro řízení bezpečnosti ve školách, na které pracovali specialisté pod hlavičkou vnitra přes dva roky.

„Zpracovali jsme i metodiku, kde mají pedagogové krok po kroku popsány hrozby, na které by si měli dát pozor. Nejdůležitější je ale prvotní audit,“ uvedl zástupce vedoucího oddělení prevence kriminality a vnitřní bezpečnosti Tomáš Koníček.

Technologie nestačí

Audit definuje to, co škola dělá špatně. „Je to taková lékařská vstupní prohlídka, která nám ukáže, co přesně léčit,“ doplnil prezident Asociace Bezpečná škola Ing. Libor Sladký, který se na vzniku normy podílel. Největší problém českých škol představuje pohyb neohlášených osob v budovách.

„Ředitelé a pedagogové často ani nevědí, že se jim po škole někdo prochází, přitom se jedná o instituci pracující s dětmi,“ varoval odborník. Podle něj je nejčastějším omylem pouhá instalace technických prostředků. Koníček doporučuje jak instalaci vybavení, tak dohled zaměstnanců. „Protože lidský faktor je nepřekonatelný,“ vysvětlil.

Statistická data ukazují, že množství pachatelů se rekrutuje z řad žáků, jak současných, tak bývalých prohlásil Ing. Libor Sladký.

Do důsledného zabezpečení vstupu se pustili například na třebíčské střední průmyslové škole. „Žáci budou chodit dovnitř přes turnikety, ve vchodu je budou snímat kamery, přičemž použijí vlastní čipy, a my tak budeme mít dokonalý přehled o tom, kdo ve škole je a kdo chybí,“ upřesnil ředitel školy Zdeněk Borůvka.

Právě žáci jeho školy si letos prošli fingovaným útokem teroristů, který připravily jednotky integrovaného záchranného systému. „Při jednom cvičení se nám stalo, že čtyři učitelky i přesto, že o průběhu byly informovány, během inscenovaného napadení omdlely. Selhaly. A tyhle všechny faktory musíme nadále zkoumat,“ řekl Koníček.

Heslo z rozhlasu

Při určování rizik konkrétní školy se klade důraz na její umístění. „Ústavy ve vyloučených lokalitách s sebou nesou větší hrozby,“ zmínil Sladký. To potvrzuje i ředitelka Základní školy Chanov Monika Kynclová.

„Nemůžeme si dovolit, aby se kdokoli cizí a nebezpečný dostal do budovy. Vchod máme neustále zamčený a každý, vyjma žáků, kdo přijde, je nejprve personálem přiveden ke mně,“ popsala ředitelka. Jak dodala, její žáci mají navíc v paměti heslo, na které mají zareagovat, pokud jej ve školním rozhlase uslyší.

„V případě vniknutí nebezpečné osoby uslyší heslo z rozhlasu, učitelé následně třídy zevnitř zamknou, děti se schovají pod lavice a ztichnou,“ vysvětlila. Všichni oslovení experti a ředitelé se ale shodují v jednom – nejhůře vysledovatelné nebezpečí je to vnitřní, hrozící od samotných žáků.

Neděláme ze škol věznice

„Učitelé se musí naučit vnímat své svěřence. Statistická data ukazují, že množství pachatelů se rekrutuje z řad žáků, jak současných, tak bývalých,“ prozradil Ing. Libor Sladký. Učitelé by měli zpozornět při zpozorování varovných signálů, které mohou naznačovat hrozící katastrofu.

„Jedná se o cokoliv, co se vymyká běžným projevům žáka. Může to být zvýšená absence, vědomý i nevědomý únik do nemoci, nápadná zranění ukazující na sebepoškozování nebo třeba změna vizáže,“ přiblížil forenzní psycholog zabývající se psychologií katastrof a mimořádných událostí Tibor Brečka.

Podle Sladkého je zájem představitelů škol o bezpečnostní audity a prezentace enormní. „Neděláme ze škol věznice, jak si myslí mnozí rodiče, ale snažíme se chovat rozumně,“ shrnul prezident Asociace bezpečná škola.

Adéla Jelínková, Právo

Školy se snaží zabezpečit před riziky jak zvenku, tak zevnitř. Ilustrační foto
FOTO: Jana Pechová, Právo